Mít vlastní bungalov je k nezaplacení
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč v naší zemi převažuje v drtivé většině osobní vlastnictví nemovitostí a lidé tu převážně žijí ve vlastních objektech? U nás je totiž zvykem vlastnit nemovitost, Češi mají k vlastnímu bydlení kladný vztah a nájemních bytů či rodinných domů je zde pouze zhruba dvacet procent.
Češi si také zřejmě velmi dobře uvědomují výhody tohoto postupu a rád bych toto téma připomněl v následující úvaze:
Jednou nohou na ulici. Zažil jsem na vlastní kůži, jaké to je, když se pronajímatel rozhodne prodat byt a obdržíte výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou zrovna v okamžiku, kdy jste těžce nemocní. V takové chvíli potřebujete klid a stěhování je to poslední, co vás zajímá. Už bych to zažít nechtěl a domnívám se, že i pro relativně zdravého člověka je tento stres vyčerpávající, protože máte „nůž na krku“ a do tří měsíců musíte sehnat nový pronájem za rozumné peníze, musíte se v termínu i přestěhovat, což také nemusí být zrovna zadarmo, a v případě, že se stěhujete do jiného města, to může postihnout i ztrátu stávajícího zaměstnání a hledání nového pracovního místa.
Není to vaše. V pronajatém bytě je nepřípustné, abyste tu vyměnili nevyhovující kuchyňskou linku, vyhodili koberec a na jeho místo položili plovoucí podlahu, demontovali svítidla a přešli z radiátorů na podlahové vytápění. Není to vaše a i kdybyste váš záměr prozradili pronajímateli, nemusí vám jej povolit a v případě hrubého porušení nájemní smlouvy máte okamžitou výpověď. Ve vlastním rodinném domě do L či bytě jste však svými pány a tam si můžete interiér zařídit podle svého.
Zadní kolečka. Stěhovat se třikrát za pět let, když je vám dvacet, může být docela zábavné dobrodružství, za předpokladu, že máte jen dvě sportovní tašky osobních věcí a využíváte nábytek i spotřebiče jako součást pronájmu nemovitosti. Ale něco jiného je neustálé stěhování v době, kdy je vám skoro osmdesát let a už byste se nejraději konečně usadili a měli klid.
Mít vlastní bungalov je k nezaplacení
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč v naší zemi převažuje v drtivé většině osobní vlastnictví nemovitostí a lidé tu převážně žijí ve vlastních objektech? U nás je totiž zvykem vlastnit nemovitost, Češi mají k vlastnímu bydlení kladný vztah a nájemních bytů či rodinných domů je zde pouze zhruba dvacet procent.
Češi si také zřejmě velmi dobře uvědomují výhody tohoto postupu a rád bych toto téma připomněl v následující úvaze:
Jednou nohou na ulici. Zažil jsem na vlastní kůži, jaké to je, když se pronajímatel rozhodne prodat byt a obdržíte výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou zrovna v okamžiku, kdy jste těžce nemocní. V takové chvíli potřebujete klid a stěhování je to poslední, co vás zajímá. Už bych to zažít nechtěl a domnívám se, že i pro relativně zdravého člověka je tento stres vyčerpávající, protože máte „nůž na krku“ a do tří měsíců musíte sehnat nový pronájem za rozumné peníze, musíte se v termínu i přestěhovat, což také nemusí být zrovna zadarmo, a v případě, že se stěhujete do jiného města, to může postihnout i ztrátu stávajícího zaměstnání a hledání nového pracovního místa.
Není to vaše. V pronajatém bytě je nepřípustné, abyste tu vyměnili nevyhovující kuchyňskou linku, vyhodili koberec a na jeho místo položili plovoucí podlahu, demontovali svítidla a přešli z radiátorů na podlahové vytápění. Není to vaše a i kdybyste váš záměr prozradili pronajímateli, nemusí vám jej povolit a v případě hrubého porušení nájemní smlouvy máte okamžitou výpověď. Ve vlastním rodinném domě do L či bytě jste však svými pány a tam si můžete interiér zařídit podle svého.
Zadní kolečka. Stěhovat se třikrát za pět let, když je vám dvacet, může být docela zábavné dobrodružství, za předpokladu, že máte jen dvě sportovní tašky osobních věcí a využíváte nábytek i spotřebiče jako součást pronájmu nemovitosti. Ale něco jiného je neustálé stěhování v době, kdy je vám skoro osmdesát let a už byste se nejraději konečně usadili a měli klid.